Aktuality

ČLÁNEK O NÁS V RUBRICE LIDÉ ČESKA NA IDNES.CZ

 

PŘEHŘÁTÍ U PSA

prehrati

ČLÁNEK V TÝDENÍKU 5plus2

clanek

NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY, KTERÉ POMÁHÁM LIDEM ODBOURÁVAT aneb VÝUKA ČLOVĚKA OSVOJIT SI RŮZNÉ DOVEDNOSTI PRO ZLEPŠENÍ VZTAHU SE SVÝM PSEM

1. Problém v přivoláním (s návratem) psa
Na procházce Vám pes uteče za jiným člověkem, psem nebo zvířetem a nemůžete ho přivolat k sobě. Čekáte, až se pes uráčí vrátit zpět, nebo pro něj běžíte, kde v lepším případě ho odchytnete hned nebo v horším psa naháníte ještě chvíli, než ho konečně polapíte. Většina lidí se mylně domnívá, že když svého psa nedokáží přivolat (vrátit zpět k sobě), že je na vině jen pes.

V takové situaci je vidět jasný problém v dovednosti člověka přivolat (přilákat) svého psa k sobě. Je třeba si i uvědomit, že pes sice může utéci, ale musí přiběhnout zpět.

Člověk si musí být stále vědom toho, že pes je zvíře a jedná především pudově. Pes nepřemýšlí jako člověk, neuvědomuje si buducnost (že když uteče, že se nejspíš vrátí za dlouho a páníček bude mít strach), neuvědomuje si ani minulost (že když naposled utekl, tak byl potrestán nebo byl pak jen na procházkách na vodítku).

Pes vnímá pouze přítomný čas, když ho něco TEĎ zaujme, tak TEĎ reague. Na momentální akci je okamžitá reakce.
 

2. Náprava BEZDŮVODNÉHO agresivního (ÚTOČNÉHO) chování
(agrese: z lat. ad-gredior, přistoupit blízko, napadnout)
Bezdůvodnou agresi napravuji pomocí naší smečky, kdy agresivní pes si postupně osvojuje vzorec chování neagresivní smečky. Ale je to opět především o chování člověka a o přítomném čase. Je třeba si uvědomit, že člověk je součástí smečky a musí být na pozici alfa (vůdce). Je tedy potřeba mít dostatek odhodlání a trpělivosti ke změně svého dosavadního chování a přehnaně lidského uvažování. Dále člověk musí mít osvojenou dovednost, správně zakázat svému psu bezdůvodnou agresi a to v pravou chvíli. Jen člověk může zakazovat a povolovat psu různé chování v různé situaci. Agrese se neodnaučuje, ale zakazuje.

Pro člověka je nejtěžší problém, aby změnil dosavadní přístup ke psu a aby dodržoval rady, i když není pod odborným vedením. Pokud se člověku podaří změnit své chování ke psu, změní tím i chování psa.
 

3. Problémy s řešením chování psa během hormonálního dospívání (tzv. psí puberta)
Mnoho lidí mívá ve vztahu se svým psem problém, když je pes ve věku 7 - 8 měsíců. Pes na člověka začíná přehnaně skákat většinou tehdy, když se pes cítí pod nějakým psychickým tlakem (např. není mu dovoleno, aby mohl běžet za jiným psem nebo za něčím zajímavým, nebo když ho začneme úkolovat nějakou "poslušností"). V těchto situacích se většinou ke skákání připojuje i kousání do rukou. Kousání do rukou se může objevit i tehdy, když si psa nevšímáme a mladý puberťák se tím snaží na sebe upozornit.

Lidská reakce na toto chování, bývá buď útěková (úhybná), nebo útočná. Ani jedna reakce není správná.

V psí (vlčí) smečce je štěněti dovoleno všechno, ale jen do věku kdy štěně začne hormonálně dospívat a začne zkoušet svoji sílu i na alfa samce (vůdce smečky). V tomto věku je štěněti okamžitě vysvětleno, že takové chování není tolerováno. Dospívajícímu štěněti je to vysvětleno správnou, důraznou a důslednou psí formulací (důslednou - štěně své chování ještě párkrát zopakuje, ale reakce dospělého psa na toto chování je vždy stejná, takže dále již tento druh chování štěně neopakuje). Dospělý pes po dospívajícím štěněti tzv. "vyjede". Člověk se často mýlí, když se domnívá, že takové chování vůči štěněti je projevem agrese (napadení, útoku). Pokud se na chování dospělého psa podíváme zblízka, zjistíme, že při jeho důrazném a důsledném chování nikdy nedochází k poranění tzv. štěněčího puberťáka, tudíž chování dospělého psa není agresivní.

V tomto období je pro výchovu štěněte důležité, aby si člověk osvojil dovednost jak reagovat správně, rychle a důsledně.