O nás

Od malička mě obklopovali psi, především rasa německého ovčáka. Opravdu vlastního psa jsem si přinesla domů v únoru 2005. Bylo to zcela impulzivní jednání, které se obešlo bez podrobného zkoumání kvality různých chovatelských stanic. S úlevou mohu nyní říci, že mi přála štěstěna, když jsem poprvé držela v náručí mou Airu, fenku německého ovčáka bez průkazu původu.

Původně jsem chtěla psa pouze jako společníka na procházky. Postupem času jsem však chtěla s Airou dělat něco více a chtěla jsem poznat lidi, kteří by mi poradili a řekli něco o výcviku psa. Přihlásily jsme se s Airou do základní kynologické organizace a začaly chodit na cvičák. Zhruba po roce mě nadšení ze cvičáku opustilo. Nebyl tam nikdo, kdo by nám ukázal něco nového.

Dnes již ze zkušenosti vím, že největší problém tzv. cvičáků je mnoho žáků na jednoho učitele (instruktora výcviku). Pozorný instruktor není schopen něco naučit 10 psovodů s 10 psy dohromady. Dobrý učitel se dokáže věnovat jen několika psovodům s jejich psy. Instruktor musí pečlivě sledovat projev psovoda i psa a ihned reagovat na jejich chyby nebo skvělé výkony.

Aira se dostala do většího kontaktu s cizími lidmi až na cvičáku, bylo jí 7 měsíců. Opět již vím, že to bylo pozdě. Správná socializace musí probíhat již od malého štěněte. Pro štěně je důležité, aby si vytvořilo pozitivní přístup ke všem a ke všemu. Je tedy nutné ho ve štěněcím období seznamovat s lidmi, zvířaty, s různými situacemi a prostředími. Pokud toto štěněti neumožníte, vyroste z něj nedůvěřivý pes, který se bude projevovat bázlivě, nebo agresivně.

Protože Aira byla do 7 měsíců v kontaktu pouze se mnou, mou rodinou a přáteli, zjistila jsem v té době, že se chová vůči cizím lidem bázlivě. Tehdy jsem se zabývala všestranným výcvikem a takové chování se neslučovalo s výcvikem obrany dle jednoho figuranta. Samozřejmě by se takové chování dalo napravit, ale nebyl nikdo, kdo by mi tenkrát pomohl, poradil, jelikož figurant na obrany znal pouze jednu metodu výcviku, kterou vnucoval všem psům bez rozdílu povah. Takže já i Aira jsme z toho byly dost znechucené a přestaly jsme obrany dělat. Dnes již vím, že se dá všechno cvičit s každým psem, ale pouze stačí použít jinou metodu.

Zlom v myšlení při výcviku Airy přišel, když jsme se úplnou náhodou v roce 2007 dostaly do Jihočeské záchranné brigády kynologů. Lidé z JčZBK se zabývají výcvikem záchranářských psů. S Airou nás to naprosto nadchlo a pohltilo. Všestranný výcvik jsme tedy ukončily se složenými zkouškami ZZO, ZOP, ZVV1, ZPS1, FPr1, FPr2 a začaly jsme se plně věnovat záchranářskému výcviku. Nyní mám konečně pocit, že spolu děláme něco smysluplného.

Figurantovi, u kterého jsme s Airou dělaly obrany, jsem oznámila, že se budeme věnovat záchranařině. Na to mi tenkrát odpověděl, jak můžu dělat záchranařinu, „když se čuba bojí lidí“. Když jsem ho za 2 roky potkala, oznámila jsem mu, že jsme se s Airou staly mistry Rakouska a mistry světa v záchranných vodních pracích.

Proto když Vám někdo říká, že něco nemůžete dělat, řekněte si jen, že to říká člověk, který nic jiného nezná! Nenechte se tedy odradit a zkuste něco jiného, něco nového nebo se poraďte s někým jiným.

Když jsem kdysi napsala jedné dávné přítelkyni, že se budeme s Airou věnovat záchranařině, odpověděla mi, že je tam prima parta lidí, kterým peníze nezatemnily mozek a srdce. Měla pravdu. Díky individuálnímu přístupu lidí z JčZBK se u Airy podařilo odbourat nedůvěru k cizím lidem. Lidé z JčZBK nás s Airou naučili, že výcvik nás má obě bavit. Tito lidé nám pomohli dostat se na vrchol ve výcviku záchranářského psa. Získaly jsme s Airou titul Mistr Rakouska ve vodních pracích 2008, Mistr světa ve vodních pracích 2009 a Mistr ČR v záchranných pracích 2012. V roce 2013 jsme s Airou získaly atest pro nasazení při mezinárodních záchranných pracích a zařadili jsme se tak do světové elity záchranných týmů.

Od roku 2013 se především věnuji Aishee, dceři Airy, a cvičím ji jinak než na začátku Airu. Cvičím ji lépe a je neuvěřitelné, jak jde lehce cvičit pes pomocí hry, pozitivního přístupu a především díky správné metodě komunikace. V roce 2014 jsme se Aishee skvěle umístily  na dvou mezinárodních akcích: Intercup Humanity - 1. místo v kategorii vodních prací, Eurocup vodních prací - 2. místo a na republikovém poháru ČEZ jsme získaly 3. místo. Rok 2015 záčíná pro nás velice dobře, na mezinárodním Intercupu Humanity jsme obsadily 2. místo za sutinové práce a na národním Bohemia Cupu v sutinách jsme dosáhly na 3. místo, dále jsme vybojovaly 3. místo na mezinárodním Erocupu ve vodních prací.

2015 jsem zahájila Bakalářské studium oboru Kynologie na České zemědělské univerztě, abych získala další specifické teoretické i praktické znalosti v této oblasti. Bohužel jsme musela studium přerušit, ale i přesto jsem získala cenné vědomosti, které se týkají především anatomie a fyziologie psa.

Celý rok 2016 jsem se s Aishee intenzivně věnovaly sutinovému treninku v rámci přípravy na Atestační zkoušku MV (sutinové záchranné práce) a rok 2017 pro nás začíná naprosto skvěle. S Aishee se nám podařilo získat sutinový atest MV a splnily jsme tak kvalifikační požadavky pro nasazení v rámci záchranných prací v České republice.

 

Chtít se učit žít se psem je cesta ke skvělému vztahu mezi psem a člověkem.